Napsali jste nám - příběh uživatele Petra

Dobry vecer,

Jak zacit? Seznámil jsem se přes Vasi seznamku před 6 měsíci. Ano 10.4. 2017 a jak se to vlastně stane? Rozesel jsem se po několika letech s pritelkyni a nějak me to dost zlomilo. A tak me napadlo ze jediná cesta, je odrazit se ode dna je zkusit se seznámit. A kde a jak? Jsem hodne vytizeny , mam dve deti ve střídavé peci a náročnou praci. Takže internetová seznamka byl celkem logický krok. Předem sem vyloucil seznamky zdarma. Mají jednu podstatnou chybu. Je tu spoustu lidi jenom pro zábavu. Takže nic pro skutečně vážné seznámení.

Takže jsem si udělal profil a napsal na několik návrhu. S několika zenami jsem si začal psát,ale uplne nejvíc me oslovila Maruska z Litomeric.

A vlastně to netrvalo ani moc dlouho. Určitě jsem mel velke štěstí. Vim ze seznámit se za 14 dni je spis zázrak. Ale fakt se mi to povedlo. I zázraky se deji.

Po čtyřech dnech usilovného psani jsme se sešli v Litoměřicích na náměstí. Sraz byl u Moroveho sloupu v 17.00 hod. Byl jsem docela nervozni. Fotky ze seznamky nebyly uplne ideální a mel sem velky strach ze zklamání. Takže jsem raději přijel o pul hodiny dřív. Stihnul jsem namesti cele prochodit a dat si kafé a deset minut před patou uz jsem přešlapoval u sloupu. Ale nakonec jsem popošel ke kašně a sledoval zda Maruška přijde. 17.00 hod. Nervozita na maximum  a nic. A zprava od Marušky. Přijdu trochu později. Sakra to mě asi zabije. Ale moje odpověď ,za kazdou minutu mi dáš pusu byla trochu vydírání. No a co. Má chodit včas. Nakonec přišla az asi po dvaceti minutách.

Vypadala lepe nez na fotkách a její pronikavý hlasek me hned odzbrojil. Šli jsme se projit a asi tri hodiny si povídali. Mezi tim začalo pršet a docela se ochladilo. Moje kosile moc nehrala a Marusce uz začala byt taky zima. Takže první rande a uz jsme se objímali v průjezdu a cekali az přestane pršet. Pusu jsme si ale nedali. To az při loučeni a to co slíbila i dodržela. A ted jsme spolu pul roku. Zažili jsme spolu krasne zážitky. A myslim ze toho mame ještě spoustu před sebou. A ze mame dohromady čtyři deti,to nam nevadí. Je s nimi sranda a oba je milujeme. A co v ložnici mame klic a nebojime se ho pouzit. Takže vsem držím palce a věřte chce to jenom to zkusit. :)

Hezky den
Petr

Fotografii nám spolu s příběhem zaslali samotní uživatelé.