Napsali jste nám - příběh uživatele Jana

Chvíli jsme si dopisovali. Potom musela odjet do ciziny a já už myslel ze se neozve. Ozvala, dali jsem si schůzku v pátek a již při prvním pohledu z očí do očí jsme věděli ze je to ono. Byla krásná romantická procházka, oběd, další procházka a stále bylo o čem povídat. Při rozloučení nádherným polibkem jsem oba věděli ze to není poslední....

Bezvadně zapadl do rodiny, hrozně si rozumí s mým bratrem. I když jsme zjistili hned na začátku, že moc společných zájmů nemáme, přítel rychle podlehl těm mým – práce na zahradě (dřív bydlel v bytě), cykloturistika, procházky, vodáctví. Kromě tancování se zatím pustil do všeho, co jsem mu nabídla, a jak rád říká, se mnou se mu líbí všechny aktivity, které už roky nedělal.

Plánujeme další setkání, společnou budoucnost a vše, co nám čas a okolnosti přinesou chceme sdílet spolu, i když povětšině na dálku (opravdu jsme každý z druhého konce republiky), ale také nablízko vždy, kdy se nám poštěstí býti spolu. Oba doufáme, že to bude poměrně často.

Po zaregistrovaní ve Vaší seznamce, jsem oslovil několik žen a po pouhých čtyřech dnech, jsem si začal psát se sympatickou ženou, se kterou jsem se po 14 dnech setkal osobně a cítil jsem, že jsem našel partnerku, protože jsme oba po třech schůzkách našli společnou přitažlivost.

Asi po týdnu psaní jsme se sešli, přeskočila jiskra a zázrak byl na světě! :) Ještě stále se mi tomu těžko věří, ale známe se již měsíc a vše v pohodě. Je moc krásný se zamilovat v 50ti letech! :-D Člověk má zas pocit, jako by létal, vše je nádherný, jede na vítězné vlně... ale hlavně...po překonání různých životních těžkostí si nového vztahu umíte opravdu hooodně vážit. :)

A nakonec to všechno bylo jinak. Týden před našim plánovaným setkáním mě čekalo překvapení. Jarda to jednoduše nevydržel, sedl večer do auta a jel přes celou republiku a nad ránem mi zavolal, že je tady. Bylo 3:46.