Seznámení Martina a Alžběty

Seznámení Martina a Alžběty

Dobrý den,

dnes nepotřebujeme poradit ani se zeptat ohledně členství, dnes Vám jen chceme moc poděkovat. S pokorou a velkou vděčností za to, že jsme se našli. Než jsme si na elitedate.cz založili profily, měli jsme už za ty roky každý svoje ne zcela pozitivní zkušenosti, ale oba jsme to se vztahem vždycky mysleli vážně, jen jsme prostě nepotkávali ty správné protějšky... Martin to nevzdával, ale po opakovaných neúspěších už člověk pomalu ztrácí naději i odvahu; no a já jsem po letech samoty rozjela přihlašovací proces na misi u Lékařů bez hranic, aby ten život – když už měl být prožitý v samotě – měl nějakou smysluplnou náplň, no a upřímně: profil jsem si založila jako poslední pokus o seznámení a spíš jen proto, abych se naposledy přesvědčila, že „normální" chlapi už doopravdy nejsou ani na placené seznamce... :-D

Pocházíme každý odjinud, ale paradox je, že oba jsme několik let pracovali v budovách, které stojí přímo naproti sobě (Martin pracuje na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, já ve FN Ostrava - dnes si na sebe z práce občas přes cestu máváme jak dva puberťáci), ale patrně bychom se v „normálním životě" (= bez seznamky) prostě nepotkali. Po úvodních seznamovacích trapasech (holt ani jeden nejsme profesionální „balič") jsme to dali dohromady týden před tím, než Martinovi skončilo prémiové členství, a to jen proto, že byl vytrvalý a nenechal se poprvé odradit, když já jsem se tak hrozně chtěla neseznámit a utvrdit v tom, že správní chlapi vymřeli. :-D :-D :-D (Oba litujeme, že se nám původní konverzace ještě na seznamce nezachovala v úplnosti, abychom se po letech měli čemu zasmát.) No a jak to naše seznamování navzdory všemu dopadlo, to si můžete prohlédnout v příloze.

Dnes už víme, že spřízněná duše se opravdu dá najít, a nám se to podařilo i díky Vám. Shodli jsme se na tom, že z tohoto pohledu bylo těch pár stovek za členství zcela bez pochyb nejlepší investicí v našich životech.

Ještě jednou díky moc!

Martin a Alžběta Piešovi

 Seznámení Martina a Alžběty 2.png

 


Zkušenosti se seznamkami

Napsali jste nám - příběh Lucie a Zdeňka

Napsali jste nám - příběh Lucie a Zdeňka

Moje rada zní -dejte si záležet na profilu. Dejte si tam opravdu hezké fotografie, na kterých se sami sobě líbíte a pak také zahrňte do těch posledních tří otázek něco osobnějšího, milého a příjemného. Nebuďte odměření a strozí, ale otevření a pozitivní. Nikdo přece nechce mít vedle sebe nějakého mrzouta! Já- protože jsem trošku upovídaná, jsem se v profilu trochu více, ale hlavně upřímně rozepsala. A víte, co mi na to pak řekl Zdeněk? Tak nádhernému profilu prostě nešlo odolat...  :-) Tak holky, buďte chytré a vemte rozum do hrsti :-D

Pavel - nebýt Vás, tak tuto milou paní nikdy nenajdu

Pavel - nebýt Vás, tak tuto milou paní nikdy nenajdu

Vše probíhalo tak, že mi můj jeden kamarád ze stavby doporučil tuto seznamku. Že si zde našel přítelkyni. Tak jsem to zkusil, a po několika hodinách hledání jsem našel jednu paní, které naše firma před pár lety stavěla rodinný dům.

Marcela - za měsíc spolu jedeme na dovolenou

Marcela - za měsíc spolu jedeme na dovolenou

Děkuji za to , že jsem se mohla na Vaši seznamce seznámit se skvělým partnerem, kdy jsem nedoufala, že ještě někoho takového v životě potkám.

Seznámení paní Reni

Seznámení paní Reni

Po třech měsících kdy jsem si psala a i se setkala s několika muži jsem konečně našla úžasného chlapa. Plánujeme budoucnost. Jsme šťastni. Na Elitedate jsem našla lásku i přátelství.

Seznámení paní Jany - Je to má spřízněná duše, má druhá polovina.

Seznámení paní Jany - Je to má spřízněná duše, má druhá polovina.

Vždy jsem věřila, že existuje muž, který ke mně patří, a to je to nejdůležitější. Přesto všechno věřit v LÁSKU, protože zazraky se dějí, a to každý den.

Napsali jste nám - příběh uživatelky Pavly

Napsali jste nám - příběh uživatelky Pavly

Psali jsme ale dál a po několika osobních setkáních jsme oba věděli, že je to "ono". Byli jsme si natolik sympatičtí a  pociťovali jsme takové zvláštní souznění, pocit, že se známe již dlouho. Ostatně to jsme zjišťovali už během našeho psaní, naše dopisy byly čím dál vřelejší a osobnější. Zjistili jsme, že máme podobný náhled na život, podobné zájmy, koníčky a jsme si i povahově podobní. Honzík mě přesvědčil o tom, že vzdálenost mezi lidmi se neměří v kilometrech, ale tím jak moc jsme si blízcí.. A že náš vztah za to stojí!