Seznámení paní Petry

Dobrý den,

požádali jste mě, abych napsala svůj příběh, jak jsem se seznámila díky Vám s novým partnerem.

Byla jsem dva a půl roku sama po smrti manžela. Myslela jsem si, že už napořád zůstanu sama, protože mám obrovský handicap, který mi brání v normálním navázání nového vztahu. 29 let se starám o těžce postiženého imobilního , autistického syna, a seznámit se s někým není vůbec jednoduché. Jednak proto, že jsem se synem doma, nevím co jsou to výlety, dovolená a návštěvy u přátel, a jednak proto, že není mnoho mužů, kteří by do takového vztahu šli.

Nicméně se jeden takový našel, a jsem za něho moc ráda. Naše seznamování probíhalo nejprve jen psanou formou, ale pak jsme se sešli. Trvalo to sice dlouho, hlavně z mé strany, než jsme se jakž takž poznali, ale myslím si, že by to do budoucna mohlo fungovat.

Je na nás moc hodný, a akceptuje náš nelehký život, a ví, že na nějaké výlety s náma to nebude. Ale bydlíme se synem v rodinném domě, přítel je z bytu, tak je naopak rád, že může na domě něco pomoct. Uvidíme, co přinese život dál, ale zatím si myslíme oba, že je to na dobré cestě.

S pozdravem Petra

Titulní fotografie je ilustrační z důvodu zachování soukromí seznámeného páru.