Napsali jste nám - příběh Vladimíry a Jaroslava
Zdravím společnost Elitedate,
požádali jste mě o můj příběh. Jelikož je to pro mě jako zázrak, co se mi stalo, podělím se s Vámi o něj.
Na seznamku jsem se přihlásila v říjnu 2016, protože jsem chtěla jít štěstí naproti a najít si partnera. Za necelého půl roku jsem nenašla nikoho, s kým bychom měli "společnou řeč". Už jsem to chtěla vzdát a byla jsem rozhodnuta, že si členství prodlužovat nebudu, že dál pokoušet štěstí nechci.
Jsem ze Severní Moravy a soustředila jsem se na blízké okolí. Občas přišla zpráva i ze vzdálenějšího regionu, ale pro mě to bylo daleko nebo mě nijak dotyčný nezaujal. No a těsně před koncem mého členství přišla zpráva od Jaroslava z karlovarského kraje. Jen "zaujala jsi mě".... Do dneška netuším co to bylo, co mě táhlo jeho profil navštívit, ale hned, když jsem si přečetla něco o něm, tak mě zaujal a ta dálka mě v ten moment nezajímala. Okamžitě jsme si začali psát. Celé odpoledne jsem strávila u počítače a čekala na každou odpověď.
S pravidelností přicházela jedna za druhou. Těšila jsem se na další a další zprávy. Pak Jarda navrhl, abychom si napsali na email, byla jsem šťastná. Přála jsem si v ten moment to posunou dál a vzájemně se přiblížit, ale chtěla jsem, aby to byl on, kdo bude aktivní. Vzápětí následovala výměna telefonů....
Během pár dní jsme zjistili, že se přitahujeme a je nám "spolu" dobře. Začali jsem vymýšlet, jak to udělat, abychom se mohli vidět. Dohodli jsme se, že bychom se mohli za měsíc sejít na relaxačním pobytu. Společně jsme našli místo, kam pojedeme a začali se těšit na první setkání. Nemohli jsem se dočkat. Představovali jsem si, jaké to bude, až se poprvé uvidíme. Jestli se budeme jeden druhému líbit, jestli přeskočí jiskra, jestli to bude tak pěkné, jako po telefonu. Byli jsme napjatí, protože při našich hovorech to fungovalo naprosto úžasně, rozuměli jsem si a přitahovali jsme se navzájem.
Měla jsem 28.4. přijet vlakem do Prahy a pak bylo v plánu pokračovat dál autem. Stále jsme mluvili o tom, jaké to asi bude, až z toho vlaku vystoupím a Jarda tam bude stát a čekat...
A nakonec to všechno bylo jinak. Týden před našim plánovaným setkáním mě čekalo překvapení. Jarda to jednoduše nevydržel, sedl večer do auta a jel přes celou republiku a nad ránem mi zavolal, že je tady. Bylo 3:46.
Nemohla jsem tomu uvěřit. Stál u dveří a prosil, abych mu otevřela. Od prvního okamžiku přeskočila jiskra. Za týden jsme spolu prožili nádherný prodloužený víkend a od té chvíle plánujeme společnou budoucnost...
Jarda je láska mého života, je to člověk, kterého jsem celý život hledala a on hledal mě. Jsme oba šťastní, že jsme se našli a máme jeden druhého.
Přála bych každému, aby našel toho pravého partnera, tu svou druhou polovičku.
Děkuji Elitedate
Vladimíra
