Seznámení Zuzky a Toma

Dobrý den,

posíláme náš příběh o seznámení. :) Je společný za oba. ;)

O seznamce se často hovoří jako o místu poslední šance. Člověk musí být hodně zoufalý, když se k ní uchýlí... Skutečně? Dlouho jsem si kladla otázku, proč tomu tak je. Proč se o seznamkách hovoří s rozpačitým úsměvem na rtech. Třeba Elitedate... Potkala jsem tu tři lidi... Z jednoho se stal vynikající kamarád. Druhý byl chyba a solidní přešlap vedle. Ten třetí... je moje životní láska. Nikdy jsem si nemyslela, že najdu někoho, kdo nejenže bude splňovat všechna moje přání a kritéria, ale ještě je mnohokrát přesáhne. A pak jsem ho potkala tady. Trochu náhodou. Teď vám povím, jak se to stalo... Zuzka

Dlouhodobě jsem měl smůlu na vztahy a příliš málo reálných možností, takže jsem už dlouho o seznamkách uvažoval. Ale i tak mi trvalo několik let, než jsem se k tomu konečně odhodlal – zlom byl poslední silvestr s kamarády, kde jsem byl jediný single. EliteDate jsem si vybral podle průzkumů na netu a zkušeností jednoho známého. Po prvotním nadšení nastala spíš deprese, že o mě prostě zájem není. To se změnilo, když mi vyskočila notifikace od Zuzky. Výsledkem bylo seznámení s pro mě jednoduše dokonalou osobou a ten pocit je už více než 2 měsíce stejný... Teď vám povím, jak se to stalo... Tomáš

(Zuzka) Na Elitedate jsme se našli úplnou náhodou. Systém totiž z nějakého důvodu nevyhodnotil naši shodu v době, kdy jsme si účet zakládali. Já jsem na něj klikla, protože mi připomínal fotkou někoho jiného z druhé seznamky. Tom mě zas ve výčtu neviděl a reagoval na můj zájem. Nevěděl, že v tu dobu se s někým scházím (také z Elitu) a já zas neviděla důvod to říkat, protože ten „vztah" byl tak trochu pokračováním hrůzy, co už jsem nějakou dobu prožívala a ze které jsem utekla. Jenže když je člověk na dně studny, špatně se z ní leze ven. Vyměnili jsme si několik zpráv, než jsme přešli na discord, komunikační platformu pro gamery. Pamatuji se, že jeho profil obsahoval 4x zmínku o deskovkách (které já zas tak nemusím) a jen drobnou zmínku o počítačových hrách (které jsem chtěla). Tom se zas bál, že když napíše, že hraje na kompu, tak ho žádná holka nebude chtít. Deskovky přece letí mnohem víc. Tak jako tak slovo dalo slovo.

(Tomáš) V době, kdy jsem Zuzce psal, jsem byl už docela zoufalý. Dvacet dva dívek neodpovědělo ani na jednu zprávu, a tak jsem si řekl, že už vlastně není co ztratit. Jako vždy jsem napsal podrobnou zprávu a reagoval na otázky v profilu, avšak odpověď jsem reálně stejně nečekal. Možná na mě byla až příliš žádané „zboží", ale i tak jsem to riskl. O to větší šok, když přišla odpověď. Celkem rychle jsme se domluvili na streamu jedné počítačové hry, následně i videohovoru a pak dokonce společného běhu. Všechno vypadalo skvěle, úžasně jsme si rozuměli. Když jsem jí proto o pár dní později řekl, že o ní mám vážný zájem, fakt jsem nečekal, že mi dá košem. Dost mě to sebralo, o to víc, že jsem věděl o druhé osobě, která je ještě ve hře. Nakonec jsem se ale nevzdal. Jsem od přírody dost nesmělý, nicméně tentokrát jsem se zakousl. Dokud neřekne konečné ne, budu bojovat. Celkem 13x jsem první zahájil konverzaci. Každý den jsem přemýšlel, zda nepíšu moc často. A přitom hádal, kdo z uvedených osob na discordu je asi ten druhý. Prožil jsem si několik příšerných dní, protože jsem viděl, co by mezi námi mohlo být a nemohl s tím nic dělat. Já si plně uvědomoval, jak skvěle si rozumíme. Teď už jen, aby to zjistila i ona.

(Zuzka) Tom je důkaz, že by člověk neměl podléhat předsudkům. Zní to jako klišé, ale v mém případě mě to mohlo stát celou budoucnost. Jak málo stačilo, aby nic z toho nebylo. Mojí vinou... Naštěstí pro mě zasáhl někdo výš a shodou dalších okolností (i debilním chováním oné druhé známosti) se mi Tom dostával pod kůži víc a víc.

(Tomáš + Zuzka) Nakonec jsme se opět osobně sešli (u Toma doma). A strávili skvělé tři hodiny, které utekly jako voda. Pořád mleli a mleli, ani na moment ty klapačky nezavřeli. Společně se dívali na film skrz stream na discordu. Odehráli kooperační hry. Znovu se sešli. A pak znovu. A znovu. A znovu. Následovali dva nejkrásnější víkendy v našich životech. Po čtrnácti dnech bylo jasné, že jsme našli takovou shodu, jakou jsme si ani ve snu nemohli představit. Ani jeden z nás se nemusel měnit, vše do sebe zapadlo samo. Jsme jako reklama na dokonalý vztah či romantické drama se šťastným koncem. A co jako, proč by ne... po tom, co jsme si oba prošli, si to zasloužíme. Příští týden se k sobě stěhujeme. A plánů do budoucna je milion. Po dvou měsících chození. Přitom nám přijde, jako bychom se znali roky.

Tak díky Elitedate... Zachránili jste nám život :) Zuzka a Tom.

Fotografii nám spolu s příběhem zaslali samotní uživatelé.