Napsali jste nám - příběh uživatelky Pavly

Díky Vaší seznamce jsem poznala Honzu. Dělila nás vzdálenost cca 100km a i přesto jsme během naší několikaměsíční e-mailové komunikaci zjistili, že tuto vzdálenost chceme překonat. I když - začátky nebyly vůbec jednoduché.

Vše začalo tím, že jsem Honzu oslovila jako první já. Zaujal mě jeho úsměv a celkem sympatický profil, ve kterém měl zajímavé otázky. Všimla jsem si, že je z daleka, a tak jsem mu pouze odpověděla na jednu z nich a popřála mu štěstí v seznamování. Vzdálenost pro mě byla veliká a nic dalšího  jsem v tomto směru neočekávala. Honza se ale po několika dnech ozval a vyměnili jsme si několik milých zpráv. Já se poté odmlčela. Nechtěla jsem se seznamovat s kýmkoliv z takové vzdálenosti.

Po třech týdnech jsem se ale k našim dopisům vrátila a pokračovali jsme v naší, už srdečné konverzaci. Psali jsme si o sobě, co máme rádi, našich snech, ale také o naší práci, kterou máme oba dosti podobnou a myslím si vcelku zajímavou.. Neustále jsem si říkala, že bych mu ale neměla více psát a prohlubovat tak naše případné zklamání, když již nyní vím, že nehledám vztah na dálku. Byl mi ale tak blízký.  

S Honzíkem jsem se nakonec sešla po našem tříměsíčním intenzivním psaní, kdy jsme myslím oba navzájem pociťovali sympatie jeden k druhému. Já jsem stále řešila dálku, která nás dělí a narovinu mu napsala i řekla, že jen díky tomu jak je mi povahově a lidsky blízký, k setkání došlo. Sama sebe jsem se  poté ptala zda pokračovat v našem psaní a tím i sbližování.. Nechtěla jsem, abychom se sblížili natolik, kdy po nějaké době stejně zjistíme, že díky vzdálenosti spolu stejně nemůžeme být.

Psali jsme ale dál a po několika osobních setkáních jsme oba věděli, že je to "ono". Byli jsme si natolik sympatičtí a  pociťovali jsme takové zvláštní souznění, pocit, že se známe již dlouho. Ostatně to jsme zjišťovali už během našeho psaní, naše dopisy byly čím dál vřelejší a osobnější. Zjistili jsme, že máme podobný náhled na život, podobné zájmy, koníčky a jsme si i povahově podobní. Honzík mě přesvědčil o tom, že vzdálenost mezi lidmi se neměří v kilometrech, ale tím jak moc jsme si blízcí.. A že náš vztah za to stojí!

I přesto, že zdaleka není "můj typ", je vysoký a velmi hubený!, po několika měsících našeho sbližování jsem se zamilovala do jeho krásné a citlivé duše. Přesvědčila se o tom, že i vztah na dálku může být  hezký a je možný. Už jen díky tomu, že se nevidíme každý den, se na sebe velmi těšíme. Oba věříme, že časem se budeme vídat již pravidelně a plánujeme společnou budoucnost.

Pavla

Titulní fotografie je ilustrační z důvodu zachování soukromí seznámeného páru.