Napsali jste nám - příběh uživatelky Simony

Bezvadně zapadl do rodiny, hrozně si rozumí s mým bratrem. I když jsme zjistili hned na začátku, že moc společných zájmů nemáme, přítel rychle podlehl těm mým – práce na zahradě (dřív bydlel v bytě), cykloturistika, procházky, vodáctví. Kromě tancování se zatím pustil do všeho, co jsem mu nabídla, a jak rád říká, se mnou se mu líbí všechny aktivity, které už roky nedělal.

Je to velmi jednoduché, trvalo nám to sice asi 2 měsíce, než jsme se našli, ale chce to trpělivost a stále hledat v hlavně dobře si vybrat. Úplně jednoduchý recept.

Moje rada zní -dejte si záležet na profilu. Dejte si tam opravdu hezké fotografie, na kterých se sami sobě líbíte a pak také zahrňte do těch posledních tří otázek něco osobnějšího, milého a příjemného. Nebuďte odměření a strozí, ale otevření a pozitivní. Nikdo přece nechce mít vedle sebe nějakého mrzouta! Já- protože jsem trošku upovídaná, jsem se v profilu trochu více, ale hlavně upřímně rozepsala. A víte, co mi na to pak řekl Zdeněk? Tak nádhernému profilu prostě nešlo odolat...  :-) Tak holky, buďte chytré a vemte rozum do hrsti :-D

Jsme moc šťastni oba, že jsme se našli.... Toť rada pro všechny, kdo hledají někoho..... asi si člověk musí projít něčím špatným, zklamáním.....aby si zasloužil milovaného človíčka po svém boku.

Na prvním rande jsme byli spolu 6 hodin.. procházeli jsme se na Vyšehradě.. a už se domlouvali na příště.. No... a pak už to šlo krásně samo... Nevěřila bych, kdybych to sama nezažila..