Moderní život: nový model rodiny

Většinou to přijde nenápadně. Často za to může pocit, že spolu přeci můžete trávit čas kdykoli jindy, takže se necháte sem tam vytáhnout ven s kamarády, šéf vás přemluví k práci o víkendu, nebo si naplánujete něco vy sami. Navíc je to zkrátka moderní. Ptáte se co? Nenechat se „brzdit“ rodinou.

Záludnost hektického života

Neustále přibývá rodin, které netráví žádný čas jako rodina. Natolik se soustředí na každodenní život, že si sotva najdou čas na společné sledování filmu. Jak zajistit děti, z čeho zaplatit složenky, že by to chtělo lepší kávovar? A co pěkná letní dovolená u moře? To je pro vás v tu chvíli mnohem důležitější. Jenže ty chvíle se prodlužují. Míjet se přes týden se ještě dá zvládat. Jakmile ale máte každý vlastní program i na víkend, čeká vás nevyhnutelná katastrofa.

Je to krásné! Nebo ne?

Z vnějšího pohledu si nemáte na co stěžovat. Ani jeden z vás. Vztah vám funguje – nehádáte se, o peníze (většinou) nouzi nemáte a vzácný čas spolu si umíte užít. Vánoce nebo letní dovolená jsou skvělé. Jenže klid je spíše ten „mrtvý“ než poklidný a příjemný. Docházejí vám témata, o kterých si můžete povídat. Ztrácíte ponětí o tom, o co se váš miláček zajímá. A když už víte, vůbec si navzájem nerozumíte. Můžete vzpomínat na to, jak jste se seznámili. Z nedávné minulosti ale nemáte nic. Můžete se stále milovat, jednoho dne ale s hrůzou zjistíte, že ten, do kterého jste se zamilovali, je jen duch. Vedle vás v posteli leží někdo, koho už vlastně vůbec neznáte.

„Něco je špatně, ale co?“

I spolu se pak najednou cítíte osamělí a každý sám. Když se pokoušíte popovídat si, ani jeden neví, co by vlastně řekl. „Je nám skvěle, máme se rádi, ale něco tomu chybí.“ „Mám to stejně. Ale co to je?“ „Já nevím…“ „Na tom se také shodneme.“ Pokud se vzpamatujete nejpozději ve chvíli, kdy je vám jasné, že něco zkrátka chybí, máte ještě velkou šanci. Později už to chce opravdu velkou změnu a k té se ne každý odváží. Po ztrátě společných témat a zájmů je totiž na řadě intimita. I v tom volnu, které vzácně trávíte spolu, pak nemáte chuť podniknout cokoli fyzického.

S kým vším to vlastně bydlím?

Mnoho moderních rodin žije sice v jedné domácnosti, ale ne spolu. Každý jede po vlastní ose a s ostatními se potkává maximálně při noční cestě na toaletu. Doma vládne klid a svým způsobem pohoda. Vadit může jedině puberťákům, nemají se proti čemu bouřit. Nemáte totiž zjevný problém, na který by se dalo ukázat a začít ho řešit.

Jste na tom podobně? Připadáte si osamělí, i když máte krásnou rodinu a jste spokojení v práci? Tím pádem vám chybí právě to „doma“, setkávání s rodinou u jídla, společné víkendy. Vtípky, kterým rozumí jen vaši nejbližší, okamžité vycítění, že vašemu miláčkovi není dobře po těle, atd.

Teď se musíte rozhodnout

Otázka je vpravdě jednoduchá: Stojí vám to za to? Stojí vám finanční blahobyt za osamělé usínání a cestu do práce, zatímco váš miláček ještě spí? Stojí vám pocit osamění za vědomost, že jste oba samostatní a moderní? Stojí vám ten domácí „klid“ za to, že se častěji vidíte s kolegy než s miláčkem? Pokud odpovíte „Ne“ je načase nenechat situaci dál jejímu osudu. Vysvětlete miláčkovi svůj postoj, dost možná se s vámi shodne. Kdyby vás „odmávli“ se slovy, že přeháníte, začněte například měsíc dopředu plánovat rodinné nebo partnerské víkendy. Nenechte se odradit a aktivně se snažte najít čas, který můžete trávit spolu.

Na dlouhé lokte

Největším problémem ovšem zůstává fakt, že takováto situace je výsledkem způsobu myšlení. Ne že děláte ve vztahu něco primárně špatně. Stojí vám váš vztah za všechny tyhle náročné úkoly? Tak se do nich pusťte.