Nedokážu mít (romantický) vztah

Cítíte se pod tlakem, protože máte pocit, že se musíte s někým seznámit. Prarodiče, kamarádi a ostatně i společnost se vás na vašeho přítele / vaši přítelkyni neustále ptá. Ale co když nedokážete mít vztah? Nebo ani nechcete? Podívejte se na možné příčiny a tipy, jak z toho ven.

Ach to dětství

Je vám více než 25 let a nemáte trvalý vztah? Ať už ho nechcete, nebo si nedokážete žádný udržet, zapátrejte ve svém dětství. Zjistíte, že jste se vůbec nenaučili, jak se v takovém vztahu chovat. Proč? Necítili jste dostatek blízkosti a jistoty ze strany rodičů.

Žádný vztah nechci

Rozhodli jste se nemít romantický vztah. K takovému řešení jste ale nedošli v dospělosti. Základy byly položeny už právě v raném dětství. Jako pro dítě pro vás bylo bezpečnější nenárokovat si nějaké city, protože z vašeho pohledu vám je rodiče nechtěli dát. Případně měli nějaké podmínky, ono „nemluv / nechovej se takhle, jinak tě nebudeme mít rádi“.

Rezignovali jste na lidskou blízkost, přijetí, bezpečí vedle těch, které milujete. Takže než abyste v dospělosti trpěli tím, že vztahy zraňují, rozhodli jste se je vůbec nemít.

Chci, ale neumím mít vztah

Další „možností“ je, že po romantickém vztahu toužíte, ale nejde vám samotné seznamování. Podceňujete se, při mluvě se zakoktáváte. Jste přesvědčeni, že případnému protějšku nemáte co nabídnout. Kolem odchodu z vysoké školy pokusy o seznámení „vzdáte“ a sami sebe přesvědčíte, že druhé vlastně nepotřebujete a vystačíte si v životě sami.

Vztah navážu, ale neudržím

Třetí skupinou těch, kteří nedokážou mít vztah, jsou věční rozcházeči. Navážete vztah, ale nejdéle v řádu měsíců svůj protějšek zase pustíte k vodě. Nedokážete ve vztahu vydržet. V tomto případě je nejsnazší řešení se svému miláčkovi svěřit. Samozřejmě tu je možnost, že se s vámi rozejde, v tomto případě ale jeho nebo ji s lehkým srdcem pusťte. Není to totiž člověk, se kterým byste se mohli posouvat dál.

Co s takovým problémem

Identifikovali jste se v jedné z výše zmíněných kategorií a přáli byste si s tím něco udělat? Jsou dvě možnosti a záleží jen na tom, jak velké vaše problémy jsou. Nejdříve zkuste pracovat sami za sebe. A to tak, že budete překonávat svůj strach.

Navazujte konverzace s cizími lidmi a propracovávejte se k tomu, abyste někoho někam pozvali. Stačí procházka v parku s novým kamarádem / kamarádkou. Nemusíte okamžitě navazovat romantické vztahy. Svěřte se partnerovi, začněte budovat vztahy na pracovišti. V současnosti skrz monitor počítače. To ničemu neškodí. Naopak vám to může pomoci, protože v době koronaviru se společenské zvyklosti mění a vy tak nemusíte plout ve vám neznámých nepsaných pravidlech.

Druhá možnost přichází na řadu, pokud se domníváte, že sami problém asi nezvládnete. Či se při pokusu o první cestu spíše utápíte stále hlouběji. V takovém případě je načase vyhledat pomoc psychoterapeuta. Není to žádná hanba, natož ukázka nějakého osobního selhání. Se zlomenou rukou také půjdete k doktorovi a nebudete se léčit svépomocí. Psychoterapeut vám pomůže identifikovat a vyléčit vaše naučené vzorce z dětství. Díky tomu nakonec dokážete najít, i udržet si vztah.