Přiznání k nevěře: Morální nebo zbabělé?

Partnerské vztahy jsou velmi komplikované. V dlouhodobém vztahu se často stává, že alespoň jeden z partnerů není se vztahem úplně spokojený. Většinou něco postrádá - kvalitní sex, dostatečnou podporu nebo citové zázemí. Své strádání si musí něčím kompenzovat. Čím? Třeba tím, že bude nevěrný.

Přiznat se k nevěře a být morální? Nepřiznat se a být zbabělý?

Jedinec, který není ve vztahu plně spokojený, je schopný podvést. Může být nevěrný i přesto, že svého partnera miluje. Potřebuje si najít u jiného člověka to, co mu chybí u své drahé polovičky. Většina partnerů, kteří podvádějí své protějšky, doslova hryže svědomí. Pak přichází na řadu otázka: Má být spravedlivý ke svému protějšku a říct mu o své nevěře? Nebo má nevěru raději zapírat, protože nechce o partnera / partnerku přijít?

Na tyhle otázky nejsou příliš jednoduché odpovědi, protože při každém rozhodnutí o něco člověk přijde. Pokud se dotyčný rozhodne svou nevěru prozradit, bude mít „čisté“ svědomí. Určitě se mu na jednu stranu uleví, protože člověka, kterého miluje, nebude nadále klamat. Problém spočívá v tom, že o něj může na základě své upřímnosti přijít. Pokud se rozhodne zatloukat, bude nejspíše i nadále bojovat se svým svědomím. Tím, že partnerovi / partnerce nic neřekne, má větší pravděpodobnost, že svou lásku neztratí. Pokud ovšem na jeho / její nevěru nepřijde sám / sama.

Pokud člověk opravdu svého partnera miluje a nechce ho ztratit, musí nechat morální hledisko stranou. V tomto případě je potřeba nevěru zatloukat, zatloukat a zase zatloukat. Svému svědomí ulehčí tak, že již svoji lásku podvádět nebude. Nepřiznat se k nevěře není zbabělé, pokud svého partnera opravdu milujete a nechcete vám oběma způsobit bolest.

Pitomcem nebo hrdinou?

Pokud má podvádějící člověk při neveře podezření, že je milovaný něco tuší, musí s pravdou ven. Nejdříve je potřeba, aby se ten co podvádí, ujistil, že si to partner skutečně myslí. Poté je nutné, aby vše řekl svému protějšku narovinu. Podvádějící musí za své činy převzít absolutní zodpovědnost a neházet nic na podváděného. Pokud by to podvádějící neřekl, mohlo by být za pitomce, který hraje hru na lež. Když jde člověk s pravdou ven v okamžiku, kdy už to jeho partner tuší, podváděný alespoň ocení jeho odvahu a otevřenost. Jak, ale váš vztah po odhalení dopadne, závisí už jen na vás samotných. Hlavně, na tom, jak se s nevěrou podváděný vyrovná.