Tichá domácnost

To, že se lidé v partnerském vztahu běžně hádají, je zcela normální. Otázkou je spíše to, jak daný pár hádku ukončí – zda cholerickým výstupem, klidnou diskuzí o problému nebo tichou domácností. Pokud si dokážou partneři s klidnou hlavou vyříkat, proč k hádce došlo a dojdou k nějakému společnému řešení situace, je to úplně ta nejlepší varianta, jak hádku vyřešit.  Pokud se pročistí vzduch ve vaší domácnosti italskou hádkou, můžeme říci, že i to je relativně dobré řešení, jak dojít ke smíru. Jak je to, ale v případě, že jeden z partnerů přestane po hádce s tím druhým mluvit? Proč vůbec k tiché domácnosti dochází? Co tím chce dotyčný dokázat?

Většinou je to tak, že se jeden z partnerů cítí po partnerské hádce neprávem ukřivděn a namísto toho, aby se snažil celou situaci dovést ke zdárnému konci nějakým smírem, volí raději cestu, kdy odmítá se svým partnerem o čemkoliv komunikovat. Cílem takového počínání je většinou fakt, že má dotyčný pocit, že tím, že bude den, dva, týden nebo i déle mlčet, dokáže svému partnerovi, že on měl pravdu a čeká, až se mu dotyčný omluví, či změní svůj názor na danou věc. Prostě a jednoduše řečeno, chce svého partnera za „křivdu“ na své osobě řádně vytrestat.

Je však právě tichá domácnost tím pravým řešením partnerských problémů?

Myslíte si, že když vás dotyčný partner začne po určitém čase prosit o odpuštění a jen pro klid vaší duše přizná, že jste měl pravdu, že jste tuto bitvu vyhrál / vyhrála? Jste na omylu. Takovýto způsob řešení problémů nemá žádný význam. Pokud totiž po prvním škemrání nepovolíte a děláte uraženého / uraženou dál, většinou nastane stav, kdy se váš partner přestane snažit situaci urovnat, začne kopírovat vaše chování a rezignuje. A to už je pak slušný nápor na psychiku obou partnerů.

Tichá domácnost nikdy partnery k sobě nepřiblíží, ba naopak. Většinou je od sebe ještě více oddálí, jelikož po prolomení prvotního dlouhodobého mlčení následuje série výčitek a vše začne zase nanovo. Pokud k takovým situacím dochází minimálně, nechá se čas od času „tiché domácí dusno“ zvládnout. Jenže pokud žijete v domácnosti, kde je mlčení téměř na denním pořádku, pak věřte, že u vás dříve nebo později dojde k odcizení a pak už nebude cesty zpět. Partner, který bude trpět tím, že už zase nemluvíte, se může cítit provinilý, ukřivděný či nepochopený a s postupem času dojde k tomu, že se bude obávat cokoliv s vámi řešit, aby nedošlo opět k tomu, že svůj hněv završíte mlčením. 

Jak tedy tichou domácnost řešit?

Pokud u vás k takové situaci dojde, snažte se přivést partnera nepodlézavým způsobem k dialogu. Mějte jediný cíl - probrat a vyřešit vaše partnerské neshody. Pokud se vám to povede, nic mu / jí nevyčítejte.  Snažte se jít přímo k věci. Pokud ucítíte, že se dotyčný ještě na hovor necítí, vyčkejte a navrhněte mu / jí, že až sám / sama bude chtít, ať přijde, že danou věc společně proberete. Pokud se vám podaří dotyčného rozmluvit, sdělte mu, co vás trápí, zeptejte se, co má on / ona za problém, proč si myslí, že mu / jí bylo ublíženo a snažte se společně přijít na to, jak problém vyřešit. Jedině tím, že se dozvíte, proč vůbec k tiché domácnosti došlo, budete pro příště o něco chytřejší a budete moci takovýmto situacím předcházet.