Drží váš vztah ještě pohromadě?

Každý vztah prochází čas od času nějakou krizí. Dalo by se dokonce říci, že krize jsou pro fungující vztah nutné. Jen tak si totiž uvědomíte, jak jste ve skutečnosti šťastní! Co když jsou ale hádky a neshody na denním pořádku? Nebo se zkrátka ve vztahu cítíte nešťastní? Podívejte se, jestli to je jen další krize, nebo zda už váš vztah sotva drží pohromadě.

Máte spoustu nedořešených křivd

Křivda je něco ošklivého, co vám ten druhý provedl a nikdy se za to neomluvil. Křivda je bezpráví. Veliké křivdy většinou řešíme, ony malé nespravedlnosti ale většinou necháváme být. Problém je v tom, že se křivdy postupně střádají. Jakmile se dostanete do bodu, kdy přeteče poslední kapka, často už není cesty zpět. A když ano, počítejte s tím, že to bude dlouhá a bolestivá cesta. Konflikty řešte hned, byť jsou sebemenší. Vadí vám na partnerovi něco? Buď se s tím smiřte, nebo se svěřte! Sami se nedovtípí, tak to zkrátka nefunguje. Mluvte, mluvte a mluvte.

Neustále myslíte na minulost

Zvláště bývalí partneři jsou specifičtí. Pokud váš vztah začal ve fázi léčení jednoho z partnerů po těžkém rozchodu, nemáte vlastně nic společného. Nemusíte si to ani uvědomovat. Je jeden z vás vrba a druhý se jen svěřuje? Funguje to většinu času jen tím jedním směrem? Měli jste na začátku nádherný pocit, že vás ten druhý skutečně potřebuje? Pokud jste alespoň na dvě otázky odpověděli „ano“, dost pravděpodobně fungujete jen jako lék. Jakmile se onen „svěřovatel“ opět postaví na vlastní nohy, váš vztah už nebude držet nic pohromadě.

Rozčiluje vás přítomnost toho druhého

Tento problém vzniká často kvůli tomu, že jste bez sebe na začátku vztahu neudělali ani krok. „Jedna duše, jedno tělo“ zní sice krásně a romanticky, není to ale něco, co vydržíte navěky. Dříve či později budete potřebovat znovu svůj vlastní prostor. Pokud jste tento okamžik minuli a zůstali dnem i nocí u sebe, není divu, že máte ponorkovou nemoc. Pozor, jeden vždy potřebuje o trochu více samoty, než ten druhý.  Na to berte ohledy.

Nemáte společné životní cíle

Trochu ošemetný bod. Někdy se zamilujeme do někoho, kdo se k nám vůbec nehodí. Má naprosto jiné životní cíle, touhy a potřeby. V zamilovanosti si ale myslíme, že tyhle rozdíly snadno překonáme. Bohužel, tak to nefunguje. Kam jet na dovolenou nebo jak pojmenovat vaše děti, to se nechá v případě neshod ještě docela dobře vyřešit. Pokud ale nesdílíte dvě zásadní životní otázky, váš vztah bude vždy na pokraji rozpadu. Jeden z vás bude nešťastnější než ten druhý. Jaké otázky to jsou? Kde budeme bydlet? Kolik, jestli vůbec nějaké, budeme mít dětí? Pakliže se neshodnete v těchto dvou otázkách, udržení vztahu vás bude stát spousty sil.