Ničí vám děti z předchozího manželství partnerský vztah?

Máte pocit, že kdyby vám děti z předchozích vztahů neničily váš současný vztah, byl by váš partnerský život bezchybný? Co s tím dělat? Představují děti z minulých vztahů vždy problém nebo s nimi můžete prožívat krásný a harmonický vztah?

Najít si partnera, který už má dítě z předchozího vztahu, není dnes nic neobvyklého. Obzvláště když se u nás rozvádí každé druhé manželství. Situace, kdy se po rozpadu manželství seznámí žena s vlastními dětmi s mužem, který má své potomky ve střídavé péči, je v dnešní době zcela běžná.

Vztahy s „cizími dětmi“ nejsou jednoduché

A právě v takovém vztahu může dojít k mnoha nedorozuměním. Partnerovy děti nemusí novou / náhradní matku / macechu přijmout. Stejně tak partnerčiny děti nemusí mít rády nového / náhradního tátu / otčíma. To je jeden typ problému.

Co když se ale nesnesou ani děti mezi sebou?

Co dělat pak? To, zda budete trávit víkendy všichni (vy dva + všechny vaše děti) společně nebo odděleně, tj. každý ve svém bytě a po svém, je opravdu jen na vás. Tuto skutečnost bude ovlivňovat i fakt jak staré děti máte, zda mají nějaké společné zájmy, jak nesou rozchod svých pokrevních rodičů a zda chtějí / nechtějí náhradního rodiče do své rodiny přijmout.

Nové partnerské vztahy nejsou jen o dětech

I otčím nebo macecha musí pečlivě zvážit, jakou roli v nové rodině budou hrát. Zda budou plnit funkci náhradní matky / nahrádního otce a děti budou s partnerem vychovávat nebo zda pro ně budou spíše něco jako kamarádka / kamarád, se kterou si budou života užívat a výchovu nechají na biologickém otci / matce.

Problémy dělají i ex partneři

Situaci často komplikuje i fakt, že se spolu většinou pokrevní rodiče s novými partnery nesnesou. Bylo by ideální, kdyby spolu vycházeli všichni bez problémů, na všem se dohohli a nedělali si navzájem naschvály. Tak to, ale v životě většinou nechodí. Pokrevní rodiče často děti proti novým partnerům navádějí a situaci tím ještě zhoršují. Zakazují jim stýkat se s macechou nebo otčímem a to není dobré. Obzvláště pro děti ne. Ideální by tedy bylo, kdyby měli rodiče rozum a snažili se nové partnery respektovat. Alespoň kvůli dětem, když už ne kvůli sobě samým.

Jak se tedy k dětem chovat?

Jediným řešením je tedy to, abyste se chovali ke svým vlastním dětem i k těm „cizím“ naprosto stejně. Musíte jim věnovat nejen stejně pozornosti, ale i lásky. Nesrovnávejte je. Podporujte je. Než si na vás děti zvyknou, bude to nějaký čas trvat. Z vaší strany to bude chtít velkou dávku trpělivosti. Nevnucujte se, nenuťte děti k ničemu. Děti musí chtít samy. Hlavně se hned nevzdávejte. Tato situace není jednoduchá pro nikoho. Ani pro vás, ani pro děti. Neznamená to tedy, že pokud vás dítě hned nepřijímá, že se to nezmění a nebude vás mít časem rádo. Udělejte pro vztah s partnerem i dětmi maximum a uvidíte, zda se vám spolu bude žít dobře nebo to opravdu nepůjde.