Těchto 5 vět neříkejte ani v největším vzteku
Když jsme naštvaní, často řekneme něco, čeho pak litujeme. Stalo se vám to někdy? Vmetli jste své polovičce do tváře něco, co jste nemysleli vážně, nebo jste to nikdy neměli v úmyslu říkat? Přinášíme vám jednoduchý návod, jak se tomu vyhnout. Následující věty si uložte pod velký nápis TABU.
1. „Uklidni se!“
Existují jediné dvě věci, u kterých si můžete být stoprocentně jistí, že způsobí přesný opak. A to věty typu „Uklidni se“ a „Začni se vztekat“. Příkaz uklidnit se vašeho oponenta rozpálí doběla. Tomu věřte. Podobně působí i věta: „Pojďme se chovat jako dospělí“ během ostré firemní výměny názorů. Vidíte ten vzorec? Neříkejte během hádky, jak se má ten druhý chovat.
2. „I ty chudáčku!“
Podobné zesměšňující poznámky jen hodí váš spor do osobní roviny. Jistě, pokud se hádáte se svým partnerem, už ze své podstaty je vaše hádka osobní. Podobným hodnocením ale útočíte na samotného partnera – na jeho osobnost a vlastně i jeho charakter. Muži to nesnášejí, protože útočíte na jejich mužnost. A ženy zase proto, že z nich pánové dělají hysterky.
3. Sarkasmus
Hádky ponoukají k tomu, abyste byli plní sarkasmu a jedu. Samozřejmě, že to „nemusí“ uklízet, uděláte to sami. Ne, vůbec vám „nevadí“ drobky v posteli, nezaplacené účty, že na vás zase jednou zapomněli, nebo že jejich politický názor odporuje vašemu. Jednou či dvakrát se tyhle opaky snést dají. Pokud se ale všechny vaše hádky nesou ve znamení sarkasmu, nikdy tím žádný problém nevyřešíte.
4. „Jsi úplně stejný / stejná jako tvoje ex / tvůj ex, tvoje matka nebo první učitel!“
I kdyby k řečenému člověku váš miláček vzhlížel, v hádce je nikdy neporovnávejte. Urážíte jak svou polovičku, tak někoho dalšího. A navíc, co tím chcete vyřešit? Začne se váš miláček najednou chovat jako mílius? Samozřejmě, že ne! Pokud se vážně chovají stejně, využijte to k jednání. Pakliže ale chcete svou lásku jen urazit, nechte si zajít chuť. Tahle rána je hodně tvrdá a může váš vztah nadobro zničit.
5. „Je to všechno tvoje vina!“
Lživá podpásovka. Víc netřeba dodávat. Ve vztahu jsou vždy „na vině“ oba. Jste v tom oba dva, nemůžete tedy sami sebe od problému jen tak distancovat. Samostatné provinění můžete nést jen u nepodstatných věcí, jako je spálená večeře nebo to, že jeden z vás venku upadl na ledu a roztrhl si bundu. Tuhle větu si ze slovníku raději vyškrtněte.