Ze vztahu do vztahu?

Většina z vás považuje samotu za stav, kdy žije bez partnera. Málokomu však dlouhodobá samota vyhovuje. Ne nadarmo se totiž říká, že „ve dvou se to lépe táhne“ a „problémy jsou poloviční a radosti dvojnásobné, když je sdílíte s někým dalším a nejste na ně sami“. Život o samotě preferuje opravdu jen málokdo. Ostatní touží po životě v páru, po partnerství a fungující rodině.

Rozchody ke vztahům neodmyslitelně patří. Každý konec s sebou totiž přináší nový začátek. Otázkou však zůstává, jak dlouho by se mezi jednotlivými vztahy mělo čekat. Je lepší vytlouci klín klínem a jít ze vztahu do vztahu, jen proto, abychom nebyli ani chvilku sami nebo je lepší nechat bolavou dušičku uzdravit a vstoupit do nového vztahu až ve chvíli, kdy si budete jisti, že jste připraveni na novou lásku?

Vytlouci klín klínem?

Proč lidé často volí variantu ze vztahu do vztahu? Jen málokdo totiž snese pocit, že je na všechno sám. Na problémy, ale i na chvilky štěstí. Vždy je lepší prožívat tyto okamžiky s někým, s kým budete moci své pocity sdílet. Lidé žijící o samotě, respektive lidé, kterým se nedaří najít partnera, trpí často pocity méněcennosti a depresemi. Chvíle, kdy se vracíte do svého bytu a nikdo tam na vás nečeká, mohou být zničující. Někteří lidé tedy chtějí mít vztah za každou cenu. Tvrdí, že je lepší jakýkoliv vztah, než vztah žádný. Nastěhují si tedy k sobě první osobu, která je zaujme, bez ohledu na to, zda si myslí, že jejich vztah vydrží. Stojí si za myšlenkou, že i vztah, který nemá perspektivu, nemusí být špatný. Ba naopak. Prostě si s dotyčným užíváte života, dokud to je jen možné a pak uvidíte, zda vztah ukončíte nebo z něj něco vyplyne.

Strach ze samoty

Strach ze samoty může být někdy opravdu veliký. Z tohoto důvodu vstupují někteří i do vztahů, s nimiž nejsou vůbec spokojeni. Ať už se jedná o otázku komunikace, společných zájmů, sexu či jiného. Tvrdí, že je lepší jakýkoliv krátkodobý vztah, než zůstat byť na měsíc nebo dva sám. Jejich vysvětlení, proč takový vztah vůbec začínají, je takové, že si v první řadě užijí, a ve druhé to, že když se s partnerem rozejdou, alespoň pak při takovém vztahu neprožívají tak velké zklamání, jako by tomu bylo u fungujícího vztahu. Někteří naopak v těchto nefungujících vztazích zůstávají, protože se bojí udělat krok do neznáma. Bojí se samoty. Nemají chuť ani sílu hledat si po rozchodu nového partnera. Bojí se toho, co bude, zda někoho potkají nebo zůstanou dlouhodobě sami a samozřejmě i toho, zda nový vztah bude fungovat lépe nebo stejně, než ten poslední.

Pokud máte ze samoty tak velký strach, že se bojíte opustit svého partnera, změňte to. Naučte se být sami, abyste na tuto skutečnosti byli připraveni ve chvíli, kdy vás někdo opustí, nebo když se rozhodnete ze vztahu odejít. Pokud překonáte strach ze samoty, nezhroutí se vám najednou svět, až vás samota skutečně potká.

Nový vztah by se neměl uspěchat

Jsou však i lidé, kteří jsou při výběru partnera mnohem obezřetnější a společné soužití oddalují až na dobu, kdy si budou stoprocentně jisti, že má jejich vztah nějakou budoucnost. Přijde jim totiž nemyslitelné, že by po skončení jednoho partnerského vztahu skončili okamžitě v náručí někoho jiného. Zlomené srdíčko totiž většinou nemá chuť na radovánky s někým jiným. Málokdo má po rozchodu chuť někoho nového blíže poznávat, chodit na rande, večeře, do kina, bavit se či milovat s někým neznámým. Každá rána se musí zahojit a tak tomu bývá i ve vztazích. Jedná se sice o pomalejší cestu ke štěstí, podle většiny lidí však spolehlivější. Střídat jednoho partnera za druhým totiž nemusí být vždy tím pravým ořechovým, nehledě na to, jakou si můžete udělat v okolí pověst.
A jak jste na tom vy?

Která z výše zmiňovaných možností je podle vás ta správná? Je pro vás lepší jít ze vztahu do vztahu nebo po rozchodu nějaký čas počkat a výběr partnera pečlivě zvážit?