Zjistili jste, že má váš partner děti z předchozího vztahu? Co s tím?

Hledáte partnera pro život? Máte jasnou představu o tom, jak by měl vypadat, jaké by měl mít vlastnosti, v čem byste si měli být podobní a naopak jaké vlastnosti by mít neměl, abyste spolu dobře vycházeli? A co když někoho takového potkáte, ale on nebo ona bude mít děti z předchozího vztahu? Bude pro vás tato skutečnost znamenat okamžité ukončení začínající lásky nebo se pokusíte s dětmi svého partnera vycházet a vést společně plnohodnotný život?

Pravděpodobnost, že se seznámíte s partnerem, který má děti, je veliká

V první řadě je zapotřebí zamyslet se nad tím, v jaké situaci jste a kolik vám je let. Pokud očekáváte, že si ve 30 nebo 40 letech najdete partnera /partnerku vám věkově odpovídající, nemůžete počítat s tím, že každý, koho potkáte, bude svobodný nebo bezdětný.  Vztahů, které skončily nezdarem, existuje nespočet.  Podle statistik se rozvádí většinou každé druhé manželství. Partneři,  kteří nepodařený vztah ukončili, nebo partneři, se kterými se někdo rozvedl nebo rozešel, si zajisté budou hledat další partnerský vztah, který by je vysvobodil ze samoty.  A to bez ohledu na to, zda již nějaké děti z předchozích vztahů mají či nikoliv. A právě proto musíte počítat s variantou, že pokud vám už dávno není dvacet let a vy nechcete zůstat sám / sama, existuje velká pravděpodobnost, že se budete muset postarat nejen o svou novou lásku, ale i o partnerovy děti z předchozího vztahu či manželství.

Jaké situace mohou nastat?

Zde velmi záleží na tom, kolik je vám let, v jakém věku je vaše partnerka, kolik vlastních děti, každý z vás máte a zda toužíte ještě po nějakém společném potomkovi.  Existují následující možnosti. Každý máte své vlastní děti a žádné další společné nechcete. Další variantou je to, že si pořídíte ke svým dětem z předchozích vztahů ještě jedno společné miminko. Třetí možností je pak to, že potkáte někoho, kdo již děti má, další nechce, ale vy po svém vlastním toužíte. Zde už pak záleží většinou jen na tom, zda svoji lásku upřednostníte před svým vlastním dítětem či z takového vztahu zavčasu odejdete.

Buďte trpěliví a vyčkávejte!

Pokud se však rozhodnete spojit svůj život se životem partnera a jeho dětma, bude velmi důležité, jakým způsobem vás jeho potomci přijmou. Budete se muset snažit s partnerovými dětmi vycházet po dobrém, stejně tak, jako on s dětmi vašimi (máte-li je). Pozor však na to, že to nemusí být vždy jednoduché. Připravte se spíše na situaci, kdy budete muset rozlousknout pořádný oříšek.

Důvodem bývá především to, že děti mývají po rozchodu nebo rozvodu svých rodičů narušenou psychiku a ve většině případů nového partnera odmítají. Pro vás to znamená jediné. Můžete se na hlavu postavit, dělat, co dětem na očích vidíte, snažit se být dobrým otčímem nebo macechou, ale děti vás i přesto do své blízkosti nebudou chtít přijmout. 

V takovém případě je zapotřebí, abyste byli trpěliví a abyste se dětem příliš nevnucovali. Snažte se spíše vyčkávat. Dětem trvá někdy poměrně dlouho, než zjistí, jak se situace má a musí si přijít samy na to, že se teď budou setkávat s novou partnerkou svého otce nebo naopak s novým partnerem své matky, a že rodičemi pro ně zůstane jednou pro vždy jejich biologická matka a biologický otec, přestože už spolu nežijí a bydlí každý v jiné domácnosti.

Seznamujte se s dětmi postupně

Je velmi důležité, abyste se seznamovali s nevlastními dětmi postupně, nikoliv, abyste je postavili před hotovou věc, že se právě k jejich tatínkovi nebo mamince nadobro stěhujete. Neměli byste si vodit nového partnera okamžitě domů, pokud si nejste zcela jisti, že se jedná o vážný vztah. Pokud je to jen krátkodobý úlet, nezatěžujte vaše potomky s takovou informací. Pokud jste si však jisti, že s novým partnerem chcete zkusit žít, jděte na to opatrně.

Nejprve vezměte dítě někam na výlet, na zmrzlinu, na procházku a teprve za čas se odhodlejte k návštěvě jejich bytu nebo domu. Dítě musí mít možnost postupně si na vás zvykat. Tím, že se k sobě sestěhujete ihned po rozvodu jeho rodičů, většinou spustíte lavinu problémů. Děti budou na takovou situaci reagovat negativně a pak už to bude jen na vás, jak v takovéto zkoušce obstojíte.

Nemáte-li s takovou situací ještě žádné zkušenosti a už si nevíte rady, vyhledejte pomoc odborníka na vztahy v rodině. Ten vám zajisté poradí, jak se k dítěti chovat, co dělat a čeho se naopak vyvarovat.

Najděte si společné aktivity

Nedoporučuje se, ani to, abyste si své nevlastní děti kupovali drahými dárky. Tato metoda totiž nefunguje věčně a v některých případech se může obrátit proti vám. Snažte se raději přijít na nějaké aktivity, které byste mohli dělat společně, jako „nová rodina“. Snažte se děti podpořit v tom, co mají rády, snažte se je pochopit, zbytečně je nekárejte za návyky, které mají z předchozího vztahu. To by si měl řešit spíše biologický otec nebo biologická matka dítěte.

Nechtějte, aby vám nevlastní děti říkaly mami nebo tati

Nikdy také po nevlastních dětech nechtějte, aby vám říkaly mami nebo tati, i když spolu budete žít ve společné domácnosti. Ať vás raději oslovují křestním jménem.

Lásku dokazujte hlavně dětem

V první fázi vašeho vztahu je důležité, abyste dokazovali lásku spíše dětem než svému partnerovi. Pokud by vás totiž děti často viděly, jak jste zamilovaní, jak se k sobě máte, jak se vodíte za ruce, líbáte, objímáte, atd., mohly by nabýt dojmu, že už je jejich vlastní rodič nemá rád, že je odstrkuje na úkor své nové lásky a pak by mohlo být sbližování ještě mnohem složitější.

Nesrovnávejte své a jeho (její) děti

Pokud máte své vlastní děti a přijdete do vztahu, v němž má i partner své vlastní potomky, je důležité, abyste děti nesrovnávali. V praxi to dosti často chodí tak, že máte tendence své vlastní děti chválit a partnerovo děti neustále za něco kritizovat. Snažte se být tedy féroví a měřit všechny vaše, nyní již „společné“ děti, jedním metrem. V novém vztahu totiž není dobré říkat „moje děti“, „tvoje děti“, ale „naše děti“. Jinak vám vaše nová „rodina“ nikdy nebude fungovat.