Děti na psí knížku
V Čechách se rozvádí každé druhé manželství. Lidé už se do manželství nehrnou, tak jako dříve. S takovou rozvodovostí se ani není čemu divit. Díky tomu se čím dál více párů rozhodne žít raději na tzv. psí knížku. Žijí spolu jako manželé, akorát manželi nejsou. Co když ale přijdou do vztahu děti? A jak je to dnes s pohledem na nesezdané páry?
Život na psí knížku není v dnešní době nic divného
Díky tolika rozvedeným manželstvím není život na psí knížku nic neobvyklého. Navíc se často stává, že rozvedení žijí ve společné domácnosti s novým partnerem. A ten nebo ta má také dítě, takže nakonec jsou v domácnosti zase dva nesezdaní dospělí a jejich děti. Svatba už není samozřejmostí. Po sestěhování přijdou většinou „na řadu“ děti a dvojici vlastně ani nenapadne, že by se měli brát.
Dětem na manželství nezáleží
Děti naštěstí takové věci nevnímají. Že mají rodiče rozdílná příjmení? To mají stále častěji i u „pravých“ manželů. A věci typu, že od psí knížky se lépe utíká, už děti neřeší vůbec. Odmalička vyrůstají s rodiči, kteří je milují a starají se o ně. O jejich manželství nebo nemanželství se nestarají. Snad jedině v případě, kdy jim babičky neustále dokola opakují, jak to mají jejich rodiče špatně nastavené.
Vesnice vs. město?
Na městě se odjakživa potkává více rozdílných skupin lidí, než je tomu v malé zapadlé vesničce. Jedině tam mohou děti vnímat, jestli jsou rodiče svoji. Přeci jen, jinakost přitahuje pohledy, a právě tyto nejsou vždycky milé. Větší příklon k tradicím ale také znamená, že je uzavírání manželství mnohem běžnější. Na vesnicích většinou mnoho párů žijících na hromádce nepotkáte. Ve městě je tomu naopak.
Negativní dopad?
Jak už bylo řečeno. Dětem je jedno, jestli jsou jejich rodiče svoji, nebo ne. Dokud rodina drží pohromadě, oficiální manželství by na tom nemělo nic měnit. Záleží tedy čistě na vás, čemu dáváte přednost, zda manželství, nebo životu na psí knížku!