Láska v důchodu
Láska kvete v každém věku. Tohle přísloví znáte určitě všichni. O jeho pravdivosti už, ale mnoho z vás pochybuje. Proč? Vždyť přece nezáleží na tom, kolik vám a vašemu partnerovi je. Jestli je mladší nebo starší, jestli jste stejně staří nebo je mezi vámi velký věkový rozdíl. Hlavní je, abyste si spolu rozuměli a bylo vám společně hezky!
Na lásku není nikdy pozdě
V románech se týká láska většinou jen mladých lidí. Jako by pouze mládí mělo výsadu milovat. Pokročilý věk, ale neznamená, že by se už člověk nebyl schopen zamilovat nebo že už by neměl mít právo na lásku. Spíše naopak. S většími zkušenostmi je láska mnohem vyzrálejší a má větší šanci na úspěch. Stojí totiž na pevnějších základech, které mládí nestačí vytvořit.
Láska v pozdním věku není vůbec nemožná. Skutečnost, že ji lidé neprojevují pálením všech mostů a útěkem před realitou, ještě neznamená, že by byla méně intenzivní, než láska mezi mladými.
Odchod do důchodu neznamená konec
Odchod do důchodu je jedno z nejnáročnějších období v životě. Najednou nemáte na každý den předepsaný program, nemusíte dodržovat žádné termíny, nemusíte si pamatovat, že v úterý musíte nakoupit, protože ve středu nebudete mít čas. V této době se mohou u některých jedinců dostavit těžké deprese.
Najednou se vídáte se svým partnerem každý den, celý den, ne jako předtím jen u večerní televize nebo čas od času u snídaně. Začnete vidět na partnerovi všechny chyby, kterých jste si doposud nevšímali nebo je jen přehlíželi.
Nedejte, ale drobným neshodám šanci a zabojujte proti nudě, která vás nutí tyto chybičky zkoumat. Jděte spolu na výlet na blízký hrad, kam jste se vždycky chtěli podívat. Najednou máte času dost. Takže výmluvy, které jste až doposud používali, nejsou na místě. Nebo si vyjděte jen tak na procházku a vychutnejte si celé dopoledne nebo odpoledne v parku, kam jste se ještě nedávno dostali nejdříve v pět nebo šest hodin večer.
Nepodceňujte doteky
Že láska prochází žaludkem, je známá věc. Mimo jiné ji, ale také vyjadřujeme doteky. Už jako miminka potřebujeme, aby se nás rodiče co nejvíce dotýkali. Jedině tak cítíme, že nás opravdu milují, a že jsme pro ně nepostradatelní. Tato potřeba se nezmění ani po dosažení dospělosti, natož ve stáří. Nezapomínejte tedy brát svého partnera za ruku, nebo jen sedět blízko sebe při společně tráveném večeru. I krátké či letmé doteky udělají hodně. Mnohdy více než slova, která běžně používáte.
U velké části párů se totiž po letech společného soužití začíná ze vztahu vytrácet to hezké, něžné, co na začátku vztahu skvěle fungovalo. Hlazení, doteky, mazlení, to vše je najednou pryč. Zvlášť, pokud jste spolu bydleli a celá ta léta řešili místo vztahu osobní či pracovní starosti. A jakmile se toto hezké ze vztahu vytratí a s tím i jistá společenská interakce, lidé se najednou cítí osamělí. Přitom není nejmenší důvod. Vedle sebe přeci máte toho jediného člověka, kterého potřebujete. Toho, kterého jste si zvolili.
A pokud už jste zůstali z jakéhokoliv důvodu sami, nezoufejte. Jak už jsme psali na začátku, láska kvete v každém věku. Stačí se jen porozhlédnout kolem sebe a určitě potkáte nějakou spřízněnou duši, které chybí láska, stejně jako vám!